Do svízelné situace dostalo šíření koronaviru lázeňská zařízení v Karlovarském kraji. Výjimkou nejsou ani Alžbětiny lázně, které jako poslední takové zařízení patří Karlovým Varům. „V současné době fungujeme zhruba z pěti procent,“ říká předseda představenstva městské akciové společnosti Václav Benedikt.
Jak se opatření promítla do chodu Alžbětiných lázní?
Postupně jsme začali uzavírat provozy tak, jak přicházela vládní opatření. Začali jsme bazénem, sálem, solnou jeskyní, poté jsme nemohli nabízet služby, takže jsme omezili prostor pro samoplátce. Jediné, co zůstalo z našeho provozu – říkám z našeho, protože ještě máme nájemníky – jsou specializovaná ambulantní, lékařská a rehabilitační péče.
Jak se to dotklo zaměstnanců?
Když přišlo to největší omezení, například když se úplně uzavřel bazénový komplex, hodně lidí využilo ošetřování člena rodiny, protože mají děti a jsou uzavřené školy. Jiní odešli na nemocenskou, protože měli zdravotní problémy, jejichž řešení oddalovali a snažili se chodit co nejdéle do práce. Další zaměstnanci si vybrali starou dovolenou, jiní si vzali dobrovolně novou. Té ale samozřejmě není moc, protože jsme v prvním kvartálu roku. Nechceme ale našim zaměstnancům ubrat ani korunu a rádi bychom jim propláceli sto procent. Proto budeme na základě toho, co přijala vláda, žádat o kompenzaci těchto mzdových nákladů.
Znamenaná to tedy, že nechcete propouštět?
Ne, nechceme.
Alžbětiny lázně měly problémy ještě před pandemií koronaviru. Jak se situace změnila?
Personálu máme tak pětinu na celý komplex. Abychom jej ale celý mohli využít, musel by se opravit. Je to začarovaný kruh a je to všechno o penězích. Některé klienty jsme museli sami odmítnout, hlavně co se týče rehabilitace, a dále ty, kteří k nám chodí přes zdravotní pojišťovny, což je navíc ještě prodělečný podnik. Nemyslím, že by se problémy týkaly zájmu. Nehledě na to, že nás teď atakují většinou cizinci, Rusové, žijící tady u nás. Pořád chtějí kupovat procedury a strašně se diví, proč jim je nemůžeme dát. Samozřejmě jsme byli ve schodkové bilanci, ale v roce 2019 se nám podařilo zvýšit tržby o dva miliony. Není to žádné super číslo, ale podařilo se nám to i za současného stavu, ve kterém Alžbětiny lázně jsou. Když jsem teď srovnal loňský leden a únor s tím letošním, tak jsme byli meziročně v tržbách 350 tisíc korun v plusu. Březen tomu ale učinil konec.
Co znamenal pro Alžbětiny lázně?
Museli jsme vracet peníze mnoha organizacím a lidem, kteří už měli nakoupené služby a nemohli je od nás dostat. Skončil kompletně prodej, tedy samoplátci, kteří nás živí. V tuhle chvíli jsme se dostali do schodkové bilance, kterou jsem očekával až někdy v červnu nebo v červenci. Akcionářům už jsme odeslali žádost o příplatek mimo základní kapitál společnosti. Jak už jsem zmínil, budeme se snažit o náhrady mezd, uplatňovat ztráty, ale to je všechno dlouhodobá cesta. Peníze potřebujeme teď, abychom zaplatili povinné výdaje a další věci.
Lze už odhadnout, jaká bude ztráta Alžbětiných lázní?
Pohybujeme se někde mezi jedním a půl až třemi miliony korun měsíčně. Těžko se to v tuto chvíli sumarizuje, protože nám ještě třeba přišly vratky od VZP, což nám bilanci trošku zvedlo. Mezi polovinou března jsme se do současné doby propadli o nějaké dva miliony korun plus příjmy, což je další možná milion a půl. Bude se to samozřejmě sčítat. Roční obrat máme kolem 50 milionů, s každý měsícem se tedy propadáme v řádech milionů korun.
Vedení města se rozhodlo, že nebude Alžbětiny lázně prodávat, ale že je postupně opraví. Nemůže podle vás pandemie tenhle pohled změnit?
Zatím nemám zpětnou vazbu, že by se něco změnilo. A také jsme nedostali zprávu, jak město k naší žádosti přistupuje. Víme, že je nyní situace napjatá a nestandardní, víme kolik peněz v rozpočtu zbylo na investice a že jsou nyní peníze potřeba úplně někde jinde. Alžbětiny lázně měly na opravy vyčleněných 4,9 milionu korun, které se přesunuly z minulého roku. Na to, abychom s opravami začali, ale nejprve potřebujeme peníze vlastní. Zatím jsem ale nezaznamenal tlak, že by ony vyčleněné peníze byly potřeba někde jinde.
Věříte tedy, že na opravy v letošním roce dojde?
Doufám. Bylo to také součástí naší žádosti, protože provozní peníze potřebujeme i na to, abychom opravy mohli dělat. Už jsme začali s poptávkovým řízením na opravu výtahu, v bazénovém komplexu, několika kabin procedur, které byly nízkonákladové a hodně vydělávaly, ale došlo tam k několik haváriím, a už jsme provedli opravy na vzduchotechnice a automatizaci ústředního vytápění, abychom neměli takové ztráty na teple. Dalších věcí bylo připravených dost.
Alžbětiny lázně nejsou jediné, které zasáhla opatření proti koronaviru. Jaký dopad podle vás budou mít na karlovarské lázeňství?
Myslím, že fatální, protože většina lázeňství je u nás opřená o hotely. Vidím to na takových komplexech, jako jsou Pupp, Imperial a další. Dovedu si dokonce představit, že provoz tam bude na nějakou dobu úplně ukončený a zakonzervovaný. A když lidi nemůžete ubytovat, nedostanete je ani do lázeňského provozu. Nevím, jak jsou na tom teď Zámecké lázně a Vojenský lázeňský ústav, ale myslím, že na 99 procent je všechno utlumené a uzavřené.
Myslíte, že někteří hráči na karlovarském trhu kvůli pandemii i skončí?
To stoprocentně. Dostáváme echo i od některých menších hotýlků s vlastním balneoprovozem, které ještě i k nám posílají klienty. Obrací se na nás, jestli je pro ně alespoň něco ještě možné. Pro ně už je situace opravdu hraniční a skutečně můžou zcela skončit.
Jak dlouho se podle vás bude z této krize lázeňství vzpamatovávat – měsíce či roky?
Je otázka, za jak dlouho se otevřou hranice. S paní primátorkou jsme mluvili o tom, že je třeba ukázat Karlovy Vary jako výjimečné místo, které je po krizi připravené darovat lidem psychické a fyzické zdraví, a jako místo, kde se člověk může po pandemii nejlépe zotavit. Pokud budeme na tohle cílit, tak podle mě máme otevřené všechny možnosti. Možná i takové, jaké ještě nebyly. Jde ale o to, kdy budou otevřené hranice, aby k nám mohli lidé cestovat. Většina našich klientů jsou Arabové, dále lidé z Asie a podobně.
Lidé, kteří se pohybují v cestovním ruchu a lázeňství, mluví o tom, že se tuzemské lázně po skončení opatření budou muset soustředit na české klienty. Myslíte, že to Češi celé utáhnou sami?
To si nemyslím. Český klient, obzvlášť u nás, je co se týče investic do sebe hodně přemýšlivý. My, Češi, nejsme hodně zvyklí investovat do preventivní péče. Jinak investujeme, až když se něco stane, například úraz, nehoda, operace. I tak jsme ale pořád raději, když nám to zaplatí pojišťovna. Protože jsou Alžbětiny lázně veřejné, potenciál českých klientů je tu veliký, ale nevím, jestli si u nás budou kupovat služby sami. Ze zkušenosti musím říct, že o ně mají zájem právě zmiňovaní Rusové, kteří tu žijí.
Autor: Jana Plechatá
Zdroj: idnes.cz
