HISTORIE ALŽBĚTINÝCH LÁZNÍ
Alžbětiny lázně, dnes Lázně V, jsou jedním z posledních nejvýznamnějších projevů doznívajícího historismu ve 20. století v Karlových Varech. Určitou zvláštností, která předcházela stavbě Lázní V, bylo posouzení situování tohoto objektu, k němuž se vyjádřili dva významní architekti své doby, K. Hocheder a Prof. B. Ohmann, s jehož jménem je spojena nejen pražská secese, ale i účast na projektu kolonády Zámeckého pramene v Karlových Varech. Plány objektu vytvořil městský architekt F. Drobny, který byl taktéž odpovědný za jeho realizaci. Stavba byla dokončena 18. června 1906. Lázně V jsou situovány v malebném prostředí dnešních smetanových sadů a jejich průčelní strana se otevírá směrem k nedaleké budově hlavní pošty. Podle slov architekta „byla u stavby volena jednoduchá podoba navazující na empírové příklady; vyhnutí se nepravým dekoracím a sjednocení určité intimity a harmonie celé stavby v prostředí městského parku“. Budova Lázní V doopravdy navazuje na empírové stavby 19. století, především v dispozici hlavního průčelí. Zde je použito, ve střední mírně konvexní části, vysokého sloupového řádu a dále pilastrů v obou krajních křídlech průčelí. Obě křídla jsou zakončena výrazně předstupujícími portiky, v nichž je použito prolínání pilířů a mohutných sloupů. Dojem racionálního používání tvaroslovných prvků se potvrzuje i v části interiéru, především v prostorné vstupní hale, působící zcela v souladu se střízlivě komponovaným exteriérem. Velikost prostoru je umocněna visutým dvouramenným schodištěm, navazujícím na halový prostor a vedoucím do patrové části lázeňského domu.
Město se rozhodlo v říjnu roku 1903 k vystavění moderního lázeňského domu ve dřívějším parku císaře Františka Josefa – dnes Smetanovy sady. Zastupitelstvo města pro tento účel schválilo 31. května 1904 záměr požádat banky o půjčku 4 miliónů korun, z níž by pro účel výstavby použilo 1 milion korun. Dne 5. října 1904 předložil městský stavební ředitel, vrchní Ing. Franc Drobny, projekt s rozpočtem 1,495mil korun. Zastupitelstvo projekt schválilo a výstavba lázní byla zahájena. V zadní části parku císaře Františka Josefa začala vyrůstat nádherná budova nového balneoprovozu, který byl v únoru roku 1905 pojmenován „Elizsabethbad“ na památku zavražděné císařovny. Slavnostní otevření se konalo 17. června 1906.
Po roce 1970 byly lázně modernizovány a přizpůsobeny moderním balneologickým požadavkům. Jsou největším a jediným balneologickým provozem v Karlových Varech, v němž jsou poskytovány všechny druhy lázeňských procedur. V atriu budovy je vystavěn 25m dlouhý krytý bazén se saunami, párou, whirlpoolem a soláriem.
Průčelí připomínající zámek, se otevírá do parku ve francouzském stylu s fontánou a čtyřřadou alejí. Od roku 1963 zdobí fontánu před lázněmi akt dívky od Břetislava Bendy. Budovu dříve doplňoval výrazný vysoký komín.
Alžbětiny lázně jsou jedním z původně šesti veřejných balneoprovozů v Karlových Varech. Lázně pojmenované po císařovně Alžbětě Bavorské (Sissi) jsou považovány za architektonickou dominantu a nabízí široké spektrum léčebných procedur.
S Alžbětinkami tak máte výjimečnou možnost zažít tradiční symbiózu přírodních léčivých zdrojů s moderními metodami a to díky našemu ochotnému a velmi profesionálnímu personálu plného odborníků, kteří v lázeňství mnohdy působí několik desítek let a mají tak nenahraditelné zkušenosti.
Součástí našich lázní je oblíbený bazénový komplex s vířivkami, relaxačním bazénkem, dětským brouzdalištěm, saunou a párou v dámské i pánské části.
Našim klientům, kteří do Alžbětiných lázní přijíždějí za lázeňskou péčí z České republiky nebo ze zahraničí, jsme schopni doporučit vhodné ubytování prostřednictvím našich partnerů. Vlastní ubytovací kapacitu Alžbětiny lázně nemají. Při ubytování u našich smluvních partnerů je možné uplatnit slevu na procedury poskytované v Alžbětiných lázních.
Navíc kromě námi poskytovaných služeb bazénového centra, léčebných procedur, wellness a beauty programů můžete využít i další služby nacházející se v objektu, které taktéž souvisejí se zdravím a péčí o tělo. Tyto služby jsou poskytovány třetími stranami (nájemci objektu) na jejich vlastní podnikatelskou odpovědnost.
Budova v původní nezměněné podobě sloužila až do sklonku 20. let 20. století, kdy bylo rozhodnuto o vybudování nástavby 2. patra na střední trakt zadního (severozápadního) křídla budovy; měly zde vzniknout nové prostory, určené k provádění tzv. „Piešťanských“ bahenních zábalů. Plány na tuto přístavbu, zpracované rovněž městským stavebním úřadem, jsou datovány do září 1928. Schváleny byly v komisionálním řízení dne 24. listopadu 1928. Plán střešní konstrukce nástavby je datován dnem 5. února 1929. Následně byla nástavba provedena zřejmě ještě v témže roce. Styl fasády nově přistavěného podlaží se ve všech detailech přizpůsobil původní fasádě budovy, rovněž vnější vzhled střechy plně respektuje původní barokně – klasicizující pojetí stavby. Již po polovině 30. let 20. stol. bylo zřejmě zvažováno celý balneoprovoz výrazně zmodernizovat. V archivu stavebního úřadu se dochoval projekt na výstavbu nového krytého bazénu, jež měl vzniknout v místech přízemního traktu kotelny při severním nároží budovy. Plán, datovaný rokem 1937, již nebyl v důsledku nastalé politické situace realizován. Ve válečném a poválečném období procházela budova jen běžnou, zřejmě spíše nedostatečnou údržbou a zejména její technologické zařízení rychle zastarávalo a celý objekt chátral. V polovině 60. let byl jeho stav již neudržitelný, a proto bylo rozhodnuto provést celkovou rekonstrukci budovy. Byla provedena v letech 1969 – 1973. Zahrnovala rekonstrukci celého vnitřního zařízení a modernizace technologického vybavení, aby byly lázně přizpůsobeny moderním balneologickým požadavkům. Původní nádvoří budovy bylo tehdy změněno v atrium, v němž byl vybudován nový krytý moderní rehabilitační plavecký bazén, dlouhý 25 m, se dvěma saunami. V rámci rekonstrukce budovy byl také snesen původní vysoký komín kotelny nad severním traktem, který do té doby tvořil výraznou dominantu objektu.
